Česky | English
Infomail: fio@fio.cz

Úvod > Zpravodajství > Odborné články > Temná noc pražské burzy: Londýnské „prokletí“ likérky Stock Spirits Group a startupové jitřenky

Temná noc pražské burzy: Londýnské „prokletí“ likérky Stock Spirits Group a startupové jitřenky

27.8.2021 12:51, PX, BAASTOCK

Vlna plánovaných odchodů firem z pražské burzy rozmíchala debatu ohledně smyslu její existence. Příběh likérky Stock Spirits Group však ukazuje na důležitost lokálních burz.

první části tohoto komentáře jsme se podívali na situaci ohledně společností Avast, Moneta Money Bank, O2 Czech Republic a PFNonwovens. V tomto na likérku Stock Spirits Group, která byla investory dlouho přehlížena, a naděje pražské burzy.

Zájem fondů CVC převzít likérku Stock Spirits Group, po kterém její akcie vystřelily o 40 %, je poslední navrženou transakcí, která se dotkne pražské burzy. Ačkoliv oznámení této transakce otevřelo debatu o smyslu její existence, příběh likérky naopak ukazuje na její důležitost.

Místo východní expanze musel západní management bojovat o pozici na polském trhu

Moderní historie skupiny Stock Spirits se začala psát po roce 2007, kdy americká investiční společnost Oaktree Capital Management sfúzovala několik středoevropských likérek, dala jim britský manažerský tým a v roce 2013 je poslala na londýnskou burzu.

Britský management měl přinést ty nejlepší západní zkušenosti, které by uplatnil na rozvíjejících se středo– a východoevropských trzích a skrze sérii akvizic vytvořil regionálního lídra, který by se mohl sám dostat do hledáčku světových gigantů.

V roce 2014 však zaspal zvýšení spotřební daně v Polsku, kvůli čemuž ztratil pozici tržní jedničky a několikrát musel investory varovat před nižšími zisky. Místo expanze tak musel hasit požár na svém hlavním trhu, kde se situaci povedlo stabilizovat až obměněnému manažerskému týmu pod vedením Mirka Stachowicze, který se v roce 2016 stal výkonným ředitelem skupiny.

Zatímco ještě v roce 2013 dosáhnul očištěný hrubý provozní zisk EBITDA 83,7 mil. EUR a v roce 2016 to bylo jen 51,5 mil. EUR, za fiskální rok 2020 již společnost reportovala 71,4 mil. EUR. Zároveň společnost přes několik drobných akvizic, pravidelně zvyšovanou běžnou dividendu a dvě mimořádné výplaty srazila zadlužení téměř na nulu, respektive 0,55 ND/EBITDA na konci března 2021.

„Skromná“ valuace i přes 40% prémii

Její akcie přitom tento pozitivní vývoj v posledních 5 letech přes setrvalá nákupní doporučení analytiků a výrazný růst valuací světových lídrů v posledních letech příliš nereflektoval.

Zatímco Stock se před aktuální nabídkou obchodoval za stejných 9,4 EV/EBITDA jako v roce 2013, valuace předních světových likérek vzrostla z přibližně 13 na 25 EV/EBITDA. (Nutno ovšem podotknout, že v roce 2013 se od Stocku očekávaly o poznání lepší výsledky, než jaké následně předvedl, což v mezidobí vedlo k poklesu jeho násobku.)

Není divu, že tak např. analytik Greg Johnson ze Shore Capital nabídku fondů CVC i přes 40% prémii vůči neovlivněné ceně označil v porovnáním s valuacemi dalších firem v oboru za „skromnou“ a vyčkává, zda nevyvolá protinabídku.

A není jediný, když se akcie od oznámení nabídky převzetí za 377 pencí obchodovaly v Londýně pouze mírně nad touto hodnotou a ve čtvrtek uzavřely na 396 pencích, tedy o 5 % nad cenou nabízenou ze strany CVC.

Během víkendu se zároveň objevily spekulace britského tisku, že by se mohl objevit i další zájemce. Akviziční aktivita je v londýnské „City“ nyní silná a fondy CVC zkrátka nejsou jediným investorem s volnou hotovostí.

Vývoj akcií Stock Spirits Group (BAASTOCK) na pražské burze od IPO v říjnu 2013

Vývoj akcií Stock Spirits Group (BAASTOCK) na pražské burze od IPO v říjnu 2013

Popelka londýnské i pražské burzy

Tržní kapitalizace Stock Spirits Group je relativně nízká na české poměry, o to menší musí působit na globálním londýnském trhu. Nedivím se tedy, že tak dlouho unikala pozornosti londýnských investorů, když nyní není zařazena v žádném významném indexu. Zároveň působí v našem regionu, který západní investoři vnímají jako „rozvíjející se“, a nemyslím si, že by v Londýně někdo znal její značky.

Bohužel mi přišlo, že likérka příliš nezajímala ani české investory, kteří ji zase vnímali jako příliš zahraniční a na pražské burze za okrajovou. Stock tak nebyl v záři reflektorů ani na jedné burze, i třeba ve srovnání s menší Kofolou.

Na druhou stranu, vedení likérky bylo sice dle svých slov frustrováno cenou akcií, k jejich zpětnému odkupu však nikdy navzdory dlouhodobě nízkému zadlužení nepřistoupilo.

Pro společnosti s tržní kapitalizaci v řádu desítek miliard korun mi přijde vhodnější mít hlavní trh v místě působení společnosti, aby ji investoři znali a byli schopni docenit. Což v případě Stocku nemusela být jen pražská burza, ale klidně i Varšava, jelikož z Polska má společnost přes polovinu tržeb a z ČR čtvrtinu.

Zatímco v Londýně nemá Stock jméno, v našem regionu jsou jeho značky důvěryhodné a rostou spolu se spotřebiteli. Věřím, že kdyby společnost IPO realizovala v regionu, byla by jí věnována větší pozornost. Takto zapomenutých společností je však v Londýně více.

Britské vedení také muselo od roku 2016 odrážet aktivistickou kampaň v Polsku působícího portugalského investora Luise Amarala. Britové podle něj „řídili společnost na dálku“ a tlačil mimo jiné na přesun centrály společnosti do Polska. Také fondy CVC nyní uvádí, že by sídlo společnosti a centrální funkce mohly být přesunuty do střední Evropy, kde společnost působí.

Z toho by špatně nemusel vyjít ani Stock Plzeň - Božkov, jehož český management v rámci skupiny dlouhodobě podává dobré výsledky a nedávno mu byl dokonce svěřen i slovenský trh.

Temná noc pražské burzy a startupové jitřenky na obloze

Jedna projektová manažerka mi kdysi řekla, že každý projekt má svou „temnou hodinku“, kdy všechno vypadá špatně, stejně jako noc je nejtemnější před úsvitem. Věřím, že podobnou hodinkou si prochází i Burza cenných papírů Praha, a vidím i náznaky naděje.

Velké, stamiliardové emise budou samozřejmě pražské burze chybět a citelně se projeví na obchodních objemech. Útěchou nejsou ani spekulace o vstupech velkých firem, které míří spíše na západní trhy. Kapitálovému trhu nadále nejsou nakloněni ani politici.

Poslední realizované vstupy na pražskou burzu však podle mě skončily úspěchem. Emise společností eMan (+77 % od IPO) a Pilulka Lékárny (+230 %) na trhu START byly silně přeupsané a ukázaly na silný apetit domácích investorů po zajímavých firmách. (Vlastně i Česká zbrojovka sice měla výrazně menší než očekávané IPO, byli to však domácí investoři, kteří ji tehdy podrželi a nakonec nyní sklízí ovoce, když její akcie od vstupu posílily o více než polovinu.)

Tyto emise tak vidím jako pomyslné „jitřenky“ na obloze, které by mohly přilákat další společnosti ke vstupu na pražskou burzu. Zajímavých českých firem vidím spoustu, teď jen aby byly veřejně obchodované.

Čeští investoři jim nyní vysílají jasný signál – jsme schopni vás docenit a rádi vám poskytneme kapitál k dalšímu růstu s větší flexibilitou než privátní investoři.


Jan Tománek
Fio banka, a.s.
Prohlášení


e-Broker

Přihlásit se | Založit demo

Internetbanking

Přihlásit se | Založit demo

Smartbanking

Stáhnout | Jak aktivovat

Pobočky a bankomaty

Mapa ČR
Facebook Twitter YouTube
Twitter LinkedIn

Devizové kurzy

NákupProdej
EUR24,6096025,97540
USD22,7866824,05132
GBP28,7944730,39253
CHF25,2722126,67479
PLN5,712586,02962

Kompletní informace zde