Česky | English
Infomail: fio@fio.cz

Úvod > Zpravodajství > Odborné články > Změna komunikace ze strany ECB na posledním zasedání Rady guvernérů

Změna komunikace ze strany ECB na posledním zasedání Rady guvernérů

16.9.2019 15:56

ECB ve čtvrtek připravila balíček stimulačních opatření, který byl široce diskutovaný ze všech stran. Méně textu se však věnovalo zajímavé změně v komunikaci centrální banky, která může hrát při provádění měnové politiky blízko efektivní dolní hranice nominálních úrokových sazeb (ELB) stěžejní roli.

ECB přišla s balíčkem několika opatření

O čtvrtečním zasedání Evropské centrální banky (ECB) toho bylo v posledních dnech napsáno již mnoho. Snížení depozitní úrokové sazby hlouběji do záporu (-0,50 %), restartování programu nákupu aktiv, zlepšení podmínek pro bankovní úvěry TLTRO III a zavedení tzv. two-tier systému (část přebytečných rezerv komerčních bank nebude podléhat záporné depozitní sazbě ECB). To je souhrn balíčku, který ECB ve čtvrtek oznámila světu. Zajímavé jsou však také změny v komunikaci ECB, které již v médiích byly diskutovány méně, avšak jejich důležitost může být výrazná.

Změna v komunikaci

První změna se týká věty, ve které Rada guvernérů komunikuje horizont, na kterém by měly úrokové sazby zůstat na stávajících či nižších úrovních. Dosud byl tento horizont vždy vázán k určitému minimálnímu časovému okamžiku, přičemž podmíněnost konvergencí míry inflace k cíli přicházela až následně. Nové oznámení však již konkrétní časový údaj neobsahuje. Místo toho Rada guvernérů očekává stávající či nižší úroveň úrokových sazeb, dokud inflační výhled na horizontu měnové politiky nebude robustně konvergovat k úrovni dostatečně blízko inflačního cíle. Navíc tato konvergence by měla být konzistentně reflektována v jádrové inflační dynamice. O konkrétním časovém okamžiku ani zmínka.

V podobném duchu byla následně komunikováno také opětovné započetí programu nákupu aktiv (APP) v měsíčním objemu 20 miliard eur od 1. listopadu tohoto roku. Na rozdíl od předchozího oznámení o startu programu nákupu aktiv, tentokrát ECB oznámila spuštění QE s otevřeným koncem. ECB informovala, že bude nakupovat aktiva do té doby, dokud to bude potřeba k zesilování akomodativního působení měnově-politických úrokových sazeb. Explicitně stanovený termín ukončení se v komentáři opět nenachází.*

Soulad s akademickými texty z přelomu milénia

Výše zmíněná změna v komunikaci je přitom blíže textům ekonomů, kteří se věnovali tématu nulové nominální úrokové sazby (zero lower bound, ZLB)** a měnové politice po dosednutí na ZLB od přelomu milénia. Texty ekonomů jako Krugman (1998), Woodford, Eggertsson (2003) ad. se zaměřovaly na klíčovou roli, kterou při měnové politice na ZLB hrají inflační očekávání. Centrální banka potřebuje vytvořit dostatečně vysoká inflační očekávání, aby srazila reálnou úrokovou sazbu pod rovnovážnou úroveň a začala na ekonomiku působit expanzivně.

Hypotéza irelevantních výsledků

V plejádě návrhů, které se od přelomu milénia začaly v akademických textech objevovat jakožto alternativní nástroje v případě, že další používání nominálních úrokových sazeb je omezené (viz QE, forward guidance, použití kurzu, případně některé z nástrojů doplněné o dočasnou změnu režimu na cílování cenové hladiny ad.) však zmiňovaní autoři zdůrazňovali možnost tzv. irelevantních výsledků (irrelevant results), ke kterým mohou nekonvenční*** nástroje měnové politiky vést.

Jedním z hlavních ekonomů přispívajících k diskuzi ohledně měnové politiky na ZLB je Gauti Eggertsson, který taktéž ve svých textech operuje s termínem irelevantních výsledků.

Důvodem může být slabé ovlivnění inflačních očekávání. Pokud subjekty v ekonomice centrální bance neuvěří, že je schopna míru inflace zvýšit, výsledný dopad zmiňovaných opatření může být velmi omezený. K vytvoření očekávání o vyšší míře inflace v budoucnu pak centrální banka potřebuje veřejnosti komunikovat zřetelný explicitní závazek. Ten by ideálně měl mít podobu navázání používání konkrétního nástroje na vývoj určité sledované proměnné (např. používání QE, dokud se míra inflace nedostane na cíl/míra nezaměstnanosti nespadne pod určitou úroveň apod.). Jinými slovy lze napsat, že toto jednání by mělo vytvořit očekávání permanentního charakteru měnově-politických opatření, a právě pouze důvěra v to, že opatření centrální banky bude dlouhodobé a neustane, dokud se explicitní závazek nenaplní, mohou očekáváná v ekonomice výrazněji změnit.

Změna komunikace jako dílek ve skládačce při snaze o zvýšení inflačních očekávání, bude dalším úprava definice inflačního cíle?

Změna v komunikaci ECB se tak jeví o mnoho blíže teoretickým návrhům, jakým způsobem provádět měnovou politiku na ZLB, než tomu bylo ze strany ECB v poslední dekádě (zejména pak v období před M. Draghim, které se vyznačovalo naprostou ignorací těchto návrhů). Bohužel ECB svými kroky v letech po finanční krizi a dlouhodobým podstřelováním inflační cíle utlumila inflační očekávání v EMU hluboko do dolního pásma cíle.

Výše zmíněná změna v komunikaci však může být dílkem ve skládačce, jejíž výsledkem by mělo být zvýšení inflačních očekávání v eurozóně, jež by v současném světě nízké rovnovážné úrokové sazby ECB při provádění měnové politiky výrazně pomohlo. Další součástí této skládačky pak může být např. změna formulace inflačního cíle ve směru výraznější symetrie kolem 2 %, tak aby ECB disponovala vyšší flexibilitou i při dočasném přestřelování cíle. Snaha o zvyšování inflačních očekávání by tak působila ze strany centrální banky důvěryhodněji.

—————————————————————————————————

*U komunikace ke spuštění APP nedošlo k explicitnímu navázání průběhu nákupu aktiv k vývoji sledované proměnné, avšak již spuštění programu s otevřeným koncem je výrazným přiblížením k tomuto přístupu.

**Pro účely článku není třeba rozlišovat mezi efektivní dolní nominální hranicí a nulovou nominální hranicí úrokových sazeb.

***Osobně se bráním používání termínu nekonveční měnová politika. V současném světě hovořit o výše zmíněných nástrojích jako o nekonvenčních již dle mého nedává smysl, navíc to vytváří prostor pro určité vychýlení měnové politiky k jejímu restriktivnějšímu působení. V článku však termín používám pro zřetelnější rozlišení daných nástrojů. 

 

Zdroj: ECB; Krugman (1998); Woodford, Eggertsson (2003)


František Mašek
Fio banka, a.s.
Prohlášení


Pobočky a bankomaty

Mapa ČR
Facebook Twitter YouTube
Twitter LinkedIn

Devizové kurzy

NákupProdej
EUR24,8878526,16416
USD22,4874023,64061
GBP29,0540230,54398
CHF22,6677723,83023
PLN5,791506,08851

Další měny


Tyto stránky používají cookies. Setrváním na těchto stránkách souhlasíte s jejich používáním. Další informace X